Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Magnetický separátor
Šnédar, Jan ; Malášek, Jiří (oponent) ; Jonák, Martin (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je návrh konstrukčního řešení pásového magnetického separátoru s permanentním magnetem určeného pro separaci nežádoucího feromagnetického odpadu z odpadu z třískového obrábění hliníku. Tato zpráva obsahuje přehled zařízení, sloužících k separaci a návrh konkrétního řešení magnetického separátoru. Dle vstupních parametrů jsou vypočteny všechny parametry potřebné ke správnému návrhu stroje. Součástí technické zprávy je výkresová dokumentace vybraných dílů a sestavy.
Magnetické třídění popílků a aplikace produktů
Červený, Ľuboš ; Švec, Jiří (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou magnetické separace popílku a použitelností produktů separace ve výrobě žárovzdorných keramických materiálů. V práci byl použit vysokoteplotní popílek z elektrárny Mělník. Práce hodnotí výsledky magnetické separace při různých nastaveních magnetického separátoru. Dokazuje, že magnetickou separací lze získat frakci částic velice bohatou na železo a frakci částic o toto železo ochuzenou. V práci jsou prezentovány výsledky objemové hmotnosti, prvkového a mineralogického složení, měření žárovým mikroskopem a výsledky distribuce velikosti částic jak neseparovaného popílku, tak jeho obou separátů. Dále se práce zaměřuje na porovnání využitelnosti neseparovaného popílku a nemagnetického separátu jako přísady v žárovzdorných keramických materiálech. Hodnotí výsledky charakterizace výrobků pomocí XRD a skenovací elektronové mikroskopie.
Magnetický separátor pro recyklace stavebních a demoličních odpadů
Kovařík, Martin ; Zeizinger, Lukáš (oponent) ; Škopán, Miroslav (vedoucí práce)
Práce obsahuje rešerši dostupných zařízení určených k separaci feromagnetického materiálu a návrh konkrétního konstrukčního řešení magnetického separátoru pro separaci feromagnetického odpadu ze stavebních a demoličních odpadů. Dle zadaných parametrů byly provedeny výpočty potřebné ke správnému návrhu stroje. Součástí práce je výkresová dokumentace vybraných dílů a sestavy daného zařízení.
Izolace nukleových kyselin pro diagnostické účely s využitím polymerních nosičů
Syslová, Ivona ; Horák, Daniel (oponent) ; Rittich, Bohuslav (vedoucí práce)
V diplomové práci byla studována izolace kyseliny deoxyribonukleové (DNA) pomocí tří různých metod: fenolovou extrakcí, vysolováním chloridem sodným a magnetickou separací využívající reverzibilní adsorpce nukleových kyselin na různé magnetické nosiče. K izolaci DNA bylo využito 5 různých vhodně funkcionalizovaných nosičů: magnetického silikagelu, P(HEMA-co-GMA) ox. I, P(HEMA-co-GMA) ox. II, Dynal DNA Direct a Perovskit 439. K reverzibilní imobilizaci DNA na nosič docházelo v prostředí vysoké koncentrace NaCl a poly(ethylenglykolu) (PEG). Pro návázání DNA na magnetické mikročástice byla navozena kondenzace DNA pomocí 2 M NaCl a PEG o molekulové hmotnosti 6000, kdy výsledná koncentrace PEG v separační směsi byla 8 a 16 %. Cílem bylo získat DNA v kvalitě vhodné pro polymerasovou řetězovou reakci (PCR). DNA byla izolována z bakteriálních kultur tří sbírkových probiotických kmenů, L. amylovorus CCM 4380T, L. zeae CCM 7069 T, L. plantarum CCM 7039T, které byly kultivovány na médiu MRS. DNA byla rovněž izolována z fermentovaných mléčných výrobků: Jihočeský zákys s ovocem jahoda (kysaný mléčný výrobek s probiotickou kulturou Lactobacillus acidophilus, Bifidobacterium lactis a Streptococcus thermophilus), Revital active (bílý jogurt s inulinem a probiotickou kulturou Lactobacillus rhamnosus, Lactobacillus acidophilus a Bifidobacterium sp.) a Actimel višeň (mléčný výrobek s obsahem probiotické kultury Lactobacillus casei). Po provedení PCR s izolovanou DNA byly PCR produkty detekovány pomocí agarosové gelové elektroforézy. Metodou PCR byla ověřena úspěšnost izolace DNA probiotických bakterií pomocí fenolové extrakce, vysolováním chloridem sodným i magnetickou separací s využitím různých magnetických nosičů. Metoda magnetické separace s využitím magnetických mikročástic byla také ověřena pro izolaci DNA v kvalitě vhodné pro PCR u probiotických kysaných mléčných výrobků.
Magnetický separátor
Křupka, Jiří ; Jonák, Martin (oponent) ; Malášek, Jiří (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je návrh konstrukčního řešení magnetického separátoru určeného k separaci drobného průmyslového odpadu. Tato zpráva obsahuje přehled zařízení světových výrobců, která slouží k magnetické separaci ocelového odpadu. Dále pak posouzení variant technických řešení konstrukčních uzlů magnetického separátoru a následný výběr konkrétního řešení. Dle vstupních parametrů jsou vypočteny všechny parametry potřebné ke správnému návrhu stroje. Ve výpočtech jsou zahrnuty i odůvodnění volených, tabulkových hodnot, uložení, drsností povrchu, geometrických tolerancí, materiálů a tepelné zpracování jednotlivých dílů a sestavy. Součástí technické zprávy je výkresová dokumentace vybraných dílů a sestavy.
Magnetický separátor pro recyklace stavebních a demoličních odpadů
Kovařík, Martin ; Zeizinger, Lukáš (oponent) ; Škopán, Miroslav (vedoucí práce)
Práce obsahuje rešerši dostupných zařízení určených k separaci feromagnetického materiálu a návrh konkrétního konstrukčního řešení magnetického separátoru pro separaci feromagnetického odpadu ze stavebních a demoličních odpadů. Dle zadaných parametrů byly provedeny výpočty potřebné ke správnému návrhu stroje. Součástí práce je výkresová dokumentace vybraných dílů a sestavy daného zařízení.
Magnetické třídění popílků a aplikace produktů
Červený, Ľuboš ; Švec, Jiří (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou magnetické separace popílku a použitelností produktů separace ve výrobě žárovzdorných keramických materiálů. V práci byl použit vysokoteplotní popílek z elektrárny Mělník. Práce hodnotí výsledky magnetické separace při různých nastaveních magnetického separátoru. Dokazuje, že magnetickou separací lze získat frakci částic velice bohatou na železo a frakci částic o toto železo ochuzenou. V práci jsou prezentovány výsledky objemové hmotnosti, prvkového a mineralogického složení, měření žárovým mikroskopem a výsledky distribuce velikosti částic jak neseparovaného popílku, tak jeho obou separátů. Dále se práce zaměřuje na porovnání využitelnosti neseparovaného popílku a nemagnetického separátu jako přísady v žárovzdorných keramických materiálech. Hodnotí výsledky charakterizace výrobků pomocí XRD a skenovací elektronové mikroskopie.
Magnetické biokompozitní materiály pro odstranění významných xenobiotik z vodních systémů
BALDÍKOVÁ, Eva
Teoretická část předložené dizertační práce poskytuje ucelený pohled na problematiku přípravy a následného využití magnetických derivátů biologických materiálů pro separace xenobiotik z vod. Pozornost je zaměřena zejména na magnetickou modifikaci odpadních materiálů či vedlejších produktů zemědělského a potravinářského průmyslu, které reprezentují široce dostupné materiály za minimální cenu, a také na mikrobiální buňky. Kromě popisu přípravy magnetických částic a jednotlivých dostupných technik magnetické modifikace je zde uvedena stručná charakteristika vybraných polutantů a rozsáhlý tabulkový přehled využití biomateriálů s adekvátní magnetickou odezvou pro biosorpce organických barviv, těžkých kovů, farmaceutických preparátů a přípravků osobní péče společně s všudypřítomnými průmyslovými endokrinními disruptory a v neposlední řadě také ropných derivátů. Experimentální část se zabývá přípravou a optimalizací nových typů magnetických materiálů. Důraz je kladen na využití jednoduchých, rychlých a zároveň cenově přijatelných magnetizačních technik (např. postmagnetizace magnetickými oxidy železa připravenými pomocí mikrovlnného záření či jednokroková modifikace magnetickými kapalinami). Vybrané rostlinné materiály (ječná a žitná sláma) byly chemicky modifikovány za účelem významného (až pětinásobného) navýšení maximálních adsorpčních kapacit pro testovaná barviva. Veškeré připravené biomateriály vykazovaly dobrou magnetickou odezvu a zároveň relativně vysokou adsorpční kapacitu pro vybraná xenobiotika v testovaných podmínkách. Byly studovány faktory významně ovlivňující adsorpci, jako je pH, počáteční koncentrace, inkubační doba či teplota. Adsorpční rovnovážná data byla vyhodnocena pomocí Langmuirova, Freundlichova či Sipsova modelu. Experimentální data z časové závislosti byla analyzována pomocí vybraných kinetických modelů, konkrétně modelu pseudo-prvního a pseudo-druhého řádu a intračásticového difúzního modelu. Termodynamické parametry (Gibbsova volná energie, entalpie a entropie) popisující povahu adsorpce byly taktéž zahrnuty do studie.
Magnetický separátor
Šnédar, Jan ; Malášek, Jiří (oponent) ; Jonák, Martin (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je návrh konstrukčního řešení pásového magnetického separátoru s permanentním magnetem určeného pro separaci nežádoucího feromagnetického odpadu z odpadu z třískového obrábění hliníku. Tato zpráva obsahuje přehled zařízení, sloužících k separaci a návrh konkrétního řešení magnetického separátoru. Dle vstupních parametrů jsou vypočteny všechny parametry potřebné ke správnému návrhu stroje. Součástí technické zprávy je výkresová dokumentace vybraných dílů a sestavy.
Izolace nukleových kyselin pro diagnostické účely s využitím polymerních nosičů
Syslová, Ivona ; Horák, Daniel (oponent) ; Rittich, Bohuslav (vedoucí práce)
V diplomové práci byla studována izolace kyseliny deoxyribonukleové (DNA) pomocí tří různých metod: fenolovou extrakcí, vysolováním chloridem sodným a magnetickou separací využívající reverzibilní adsorpce nukleových kyselin na různé magnetické nosiče. K izolaci DNA bylo využito 5 různých vhodně funkcionalizovaných nosičů: magnetického silikagelu, P(HEMA-co-GMA) ox. I, P(HEMA-co-GMA) ox. II, Dynal DNA Direct a Perovskit 439. K reverzibilní imobilizaci DNA na nosič docházelo v prostředí vysoké koncentrace NaCl a poly(ethylenglykolu) (PEG). Pro návázání DNA na magnetické mikročástice byla navozena kondenzace DNA pomocí 2 M NaCl a PEG o molekulové hmotnosti 6000, kdy výsledná koncentrace PEG v separační směsi byla 8 a 16 %. Cílem bylo získat DNA v kvalitě vhodné pro polymerasovou řetězovou reakci (PCR). DNA byla izolována z bakteriálních kultur tří sbírkových probiotických kmenů, L. amylovorus CCM 4380T, L. zeae CCM 7069 T, L. plantarum CCM 7039T, které byly kultivovány na médiu MRS. DNA byla rovněž izolována z fermentovaných mléčných výrobků: Jihočeský zákys s ovocem jahoda (kysaný mléčný výrobek s probiotickou kulturou Lactobacillus acidophilus, Bifidobacterium lactis a Streptococcus thermophilus), Revital active (bílý jogurt s inulinem a probiotickou kulturou Lactobacillus rhamnosus, Lactobacillus acidophilus a Bifidobacterium sp.) a Actimel višeň (mléčný výrobek s obsahem probiotické kultury Lactobacillus casei). Po provedení PCR s izolovanou DNA byly PCR produkty detekovány pomocí agarosové gelové elektroforézy. Metodou PCR byla ověřena úspěšnost izolace DNA probiotických bakterií pomocí fenolové extrakce, vysolováním chloridem sodným i magnetickou separací s využitím různých magnetických nosičů. Metoda magnetické separace s využitím magnetických mikročástic byla také ověřena pro izolaci DNA v kvalitě vhodné pro PCR u probiotických kysaných mléčných výrobků.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.